Cesty domů 167. díl – Počkej s tím loučením
Lídě čím dál hůře a již jen s vypětím všech sil dokáže maskovat své bolesti. Ty se ale pomalu začínají stávat jejím nejmenším problémem. Metastáze na mozku se zřejmě začíná ozývat a způsobuje jí epileptický záchvat. To je pro hrdou Lídu poslední kapkou. S bolestmi se ještě nějak popasovat dokáže, ale představa, že děsí své vlastní děti jí ničí. Zlomené Lídě se trochu toho optimismu snaží nalít Pacina. Rozhodla se na to jít rafinovaně, přes sladké. Vždy když jim jejich máma udělala čokoládovou pěnu, byla Lída první, kdo prosil o přidání. Jenže tentokrát se zřejmě přílišného úspěchu nedočká. Strach o ní nutí všechny blízké se domluvit na přerozdělení směn tak, aby vždy někdo z nich mohl být s ní. Cítit podporu a blízkost v tuto chvíli dozajista Lída bude potřebovat. Jenže v ní tento krok vyvolává jen nepříjemné pocity. Být někomu na obtíž vážně nikdy nechtěla. A navíc má již své vlastní plány, které musí podstoupit sama. Příliš optimismu nemá ani Honza. Stále přešlapuje na místě, nenapadá ho nic, čím by se pohnul s místa ve vyšetřování vražd. I když možná konečně nějakou tu konkrétní stopu získá. Na služebnu přichází prostitutka Klaris. Zavražděná Magda byla její dobrou kamarádkou, tak jí netrvalo příliš dlouho si uvědomit, že jeden z jejích současných zákazníků chodil předtím k ní. To by nebylo zase až tak divné, kdyby neměl hodně podivná přání. Klaris je vyděšená a nejspíše po právu. Tenhle člověk stojí přinejmenším za prošetření, je tu velká pravděpodobnost, že by to mohl být jejich muž.